Posloupnost změn v meziobratlové ploténce vyjadřuje Degenerativní kaskáda popsána anglickým vědcem Williamem Kirkaldy-Willisem v roce 1970.
Dysfunkce páteře (porucha funkce)
Proces degenerace začíná v jádru meziobratlové ploténky, které v důsledku biochemických změn cukrů ztrácí schopnost vázat vodu - vysychá, ztrácí pevnost a pružnost. Následně vznikají drobné trhliny v prstenci ploténky, který obsahuje nervová zakončení, což může vyvolat bolest. Většina bolestí je z poškození meziobratlových plotének a ne z poruchy hlubokých svalů a vazů zad. V této fázi degenerace je ploténka bez herniace a jádro ploténky je uprostřed.
Instabilita (porucha stability)
Degenerativní změny v ploténce pokračují. Nadále se z ní ztrácí voda, redukuje svou výšku a zmenšuje se. Trhliny v prstenci přibývají. Jádro, které se při zdravé ploténce nachází uprostřed, se vychýlí k okraji a ploténka se vysouvá. Obratle páteře se tak také posouvají a ztrácejí své původní vzájemné postavení, redukuje se chrupavka (je tenčí). Bolest zad je z degenerace ploténky nebo z nervu, který dráždí.
Stabilizace (ztuhnutí)
Snižování výšky meziobratlové ploténky ovlivňuje už i vaziva a svaly páteře. Vaziva otečou. Deska se vysune natolik, že může zasahovat do míšního kanálu. Vytváří tak množství těžce léčitelných komplikací. Tělo ztrácí pohyblivost a to vede k ztuhnutí páteře. Vzniká porucha cévní mikrocirkulace a rozvíjí se z postižené části zad dále do okolí v organizmu.
Na základě našeho výzkumu a výsledků Impedanční terapie jsme dokázali, že degenerativní kaskáda není nevratný proces a dá se léčit.
Důkazem jsou tisíce dat úspěšné léčby stovek pacientů, porovnání MR snímků plotének před a po léčbě, jejich 3D vizualizace i randomizovaná klinická studie.